Čchen Jün
Čchen Jün | |
---|---|
Stranická příslušnost | |
Členství | Komunistická strana Číny (od 1925) |
Narození | 13. června 1905 Čching-pchu |
Úmrtí | 10. dubna 1995 (ve věku 89 let) Peking |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Choť | Jü Žuo-mu |
Děti | Čchen Jüan Čchen Wej-lan |
Příbuzní | Čchen Siao-tan (vnučka) |
Alma mater | Mezinárodní Leninova škola |
Profese | politik |
Commons | Chen Yun |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Čchen Jün (čínsky 陈云, pinyin: Chén Yún; 13. června 1905 Šanghaj – 10. dubna 1995 Peking) byl jedním z nejvlivnějších a nejmocnějších čínských vůdců 20. století. Od roku 1931 do roku 1987 působil v Ústředním výboru, tedy úctyhodných 56 let a více než 40 let v politbyru. V roce 1934 se připojil k Dlouhému pochodu. Po stáži v Moskvě se vrátil do Jen-anu v roce 1937, kde působil hlavně v oblasti ekonomiky, přestože po základní škole neměl žádné formální vzdělání.[1]
Čchen byl jedním z mála vůdců, kteří neschvalovali koncept Velkého skoku, ale respektovali reálnou situaci a plánovali transformaci čínské ekonomiky na dobu nejméně tří pětiletek. Dalšími vůdci byli Čou En-laj, Po I-po a vedoucí Státní plánovací komise Li Fu-čchun.[2]
Přestože byl za to odsouzen, v roce 1961 se vrátil na vrchol, když byl vyzván, aby vedl tým, který obnovil čínskou ekonomiku. Během Kulturní revoluce byl kritizován jako „kapitalista“ a byl vyloučen ze všech svých funkcí s výjimkou členství v Ústředním výboru.[1]
Poté, co se Mao stáhl do ústraní po Velkém skoku, tak nejvyšší státní funkci a tím i zodpovědnost za vývoj ekonomiky vložil na bedra Liou Šao-čchimu. Tomu se podařilo sestavit tým odborníků, poměrně rychle uklidnit napětí ve společnosti a nastartovat oživení ekonomiky. V jeho týmu nechyběli Teng Siao-pching, Čchen Jün a další osobnosti, které známe jako iniciátory úspěšných reforem zahájených po roce 1979.[3]
Když v roce 1977 Teng Siao-pching obnovil svůj post místopředsedy Ústředního výboru, Čchen také opět nabyl významné role. Zatímco Teng se stal architektem rozsáhlých ekonomických reforem, Čchen zůstal věrný svým starým marxistickým ideálům, které sloužily jako důležitá brzda tempa vývoje Číny v 80. a začátkem 90. let a donutily Tenga ke kompromisu. Čchena si lidé budou pravděpodobně nejvíce pamatovat pro jeho „ekonomiku ptačí klece“. Podle jeho názoru by měl čínský trh fungovat jako pták v kleci. Tato klec by neměla být příliš malá, jinak by se pták udusil. Ale pták musel být držen v kleci, jinak by odletěl. Ačkoli Čchen formálně odešel v roce 1987, jeho vliv na ekonomické rozhodování byl stále značný.[1]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c Chen Yun. chineseposters.net [online]. [cit. 2020-05-31]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-19.
- ↑ BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky: (1949-2018). 2019. vyd. Praha: NLN, 2019. 448 s. ISBN 978-80-7422-596-3.. S. 84.
- ↑ BAKEŠOVÁ, Ivana; KUČERA, Ondřej; LAVIČKA, Martin. Dějiny Čínské lidové republiky: (1949-2018). Praha: NLN, 2019. 448 s. ISBN 978-80-7422-596-3.. S. 111.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchen Jün na Wikimedia Commons
Člen vedení Komunistické strany Číny | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
Státní administrativní rada Ústřední lidové vlády Čínské lidové republiky (říjen 1949 – září 1954) | |
---|---|
předseda | |
místopředsedové | |
členové | Tchan Pching-šan • Sie Ťüe-caj • Luo Žuej-čching • Po I-po • Ceng Šan • Tcheng Taj-jüan • Čang Po-ťün • Li Li-san • Ma Sü-lun • Čchen Šao-sien • Wang Kchun-lun • Luo Lung-ťi • Čang Naj-čchi • Šao Li-c’ • Chuang Šao-chung • od dubna 1950 Li Fu-čchun |
podřízené úřady | politický a právní výbor (Tung Pi-wu) • finanční a ekonomický výbor (Čchen Jün) • výbor pro kulturu a vzdělání (Kuo Mo-žo) • lidový kontrolní výbor (Tchan Pching-šan) ministerstvo zahraničních věcí (Čou En-laj) • do srpna 1952 zpravodajský úřad (Cou Ta-pcheng) • výbor pro záležitosti zámořských Číňanů (Che Siang-ning) • od září 1950 ministerstvo personálních záležitostí (An C’-wen) • od září 1950 do listopadu 1952 ministerstvo záležitostí severní Číny/severočínský administrativní výbor (Liou Lan-tchao) • od srpna 1953 ústřední meteorologický úřad (Tchu Čang-wang) |
Místopředsedové státní rady Čínské lidové republiky | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1954–1959) |
| ||||||||||||
2. volební období (1959–1964) | Lin Po-čchü (zemřel 1960), Li Ťi-šen (zemřel 1959), Luo Žung-chuan (zemřel 1963), Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Kuo Mo-žo, Chuang Jen-pchej, Pcheng Čen, Li Wej-chan, Čchen Šu-tchung, Tändzin Gjamccho (do 1959), Saifuddin Azizi, Čcheng Čchien, Čhökji Gjalcchän (do 1964), Che Siang-ning, Liou Po-čcheng, Lin Feng | ||||||||||||
3. volební období (1965–1975) | Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen | ||||||||||||
4. volební období (1975–1978) |
| ||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| ||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| ||||||||||||
7. volební období (1988–1993) | Si Čung-sün, Ulanfu (zemřel 1988), Pcheng Čchung, Wej Kuo-čching (zemřel 1989), Ču Süe-fan, Ngaphö Ngawangdžigme, Čhökji Gjalcchän (zemřel 1989), Saifuddin Azizi, Čou Ku-čcheng, Jen Ťi-cch’, Žung I-žen, Jie Fej, Liao Chan-šeng, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Wang Chan-pin | ||||||||||||
8. volební období (1993–1998) | Tchien Ťi-jün, Wang Chan-pin, Ni Č’-fu, Čchen Mu-chua, Fej Siao-tchung, Sun Čchi-meng, Lej Ťie-čchiung, Čchin Ťi-wej (zemřel 1997), Li Si-ming, Wang Ping-čchien, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Bög, Tömür Dawamät, Kan Kchu (zemřel 1993), Li Pchej-jao (zemřel 1996), Wu Ťie-pching | ||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Tchien Ťi-jün, Sie Fej (zemřel 1999), Ťiang Čchun-jün, Cou Ťia-chua, Pagpalha Geleg Namgjal, Wang Kuang-jing, Čcheng S’-jüan, Bög, Tömür Dawamät, Wu Ťie-pching, Pcheng Pchej-jün, Che Lu-li, Čou Kuang-čao, Čcheng Kche-ťie (do 2000), Cchao Č’, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua | ||||||||||||
10. volební období (2003–2008) | Wang Čao-kuo, Li Tchie-jing, Ismail Ähmäd, Che Lu-li, Ting Š’-sun, Čcheng S’-wej, Sü Ťia-lu, Ťiang Čeng-chua, Ku Siou-lien, Ragdi, Šeng Chua-žen, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Fu Tchie-šan (zemřel 2007) | ||||||||||||
11. volební období (2008–2013) | Wang Čao-kuo, Lu Jung-siang, Ojuunčimeg, Chan Čchi-te, Chua Ťien-min, Čchen Č’-li, Čou Tchie-nung, Li Ťien-kuo, Ismail Tiliwaldi, Ťiang Šu-šeng, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Sang Kuo-wej | ||||||||||||
12. volební období (2013–2018) | Li Ťien-kuo, Wang Šeng-ťün, Čchen Čchang-č’, Jen Ťün-čchi, Wang Čchen, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Čang Pching, Čhampa Phüncchog, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čang Pao-wen, Čchen Ču | ||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Wang Čchen, Cchao Ťien-ming, Čang Čchun-sien, Šen Jüe-jüe, Ťi Ping-süan, Ärkin Iminbaqi, Wan E-siang, Čchen Ču, Wang Tung-ming, Padma Čhöling, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Wu Wej-chua | ||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir |
Všečínská federace odborů | |
---|---|
předsedové | Li Wej-min (1925–1926) • Su Čao-čeng (1926–1929) • Siang Jing (1929–1930) • Luo Čang-lung (1930–1931) • Luo Teng-sien (1931) • Liou Šao-čchi (1932– ) • Čchen Jün (1948–1953) • Laj Žuo-jü (1953–1958) • Liou Ning-i (1958–1966) • Ni Č’-fu (1978–1993) • Wej Ťien-sing (1993–2002) • Wang Čao-kuo (2002–2013) • Li Ťien-kuo (2013–2018) • Wang Tung-ming (2018– ) |