Amfibol

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Amfibol
Vzácně se vyskytující fluororichterit ze skupiny amfibolů (Highlands East, Haliburton County, Ontario, Kanada)
Obecné
Kategorie	Minerál
Chemický vzorec	Ca2 (Mg,Fe)4Al(Si7Al)O22(OH,F)2
Identifikace
Barva	tmavozelený až černozelený, černohnědý až černý
Vzhled krystalu	sloupcovité krystaly, zrna, kusový
Soustava	jednoklonná a kosočtverečná
Tvrdost	5–6
Lesk	skelný
Štěpnost	dokonalá
Index lomu	kolísá podle chemického složení: 1,59 až po 1,74
Vryp	bílý
Hustota	3,06–3,60 g ⋅ cm−3
Rozpustnost	Nerozpustný (??)
Ostatní	důležitý horninotvorný minerál

Amfibol, resp. amfiboly, je významná skupina minerálů, které jsou významnými horninotvornými minerály. Krystalizují v jednoklonné (klinoamfiboly) a kosočtverečné (ortoamfiboly) soustavě, což odpovídá i vzhledu minerálů, který je sloupcovitý, jemně sloupečkovitý, jehlicovitý až vláknitý. Jedná se o složité křemičitany tvořené především Ca, K, Fe, Mg, Al.

Minerály skupiny amfibolů

V přehledu jsou uvedeny některé nejběžnější amfiboly:

• aktinolit
• edenit
• hastingsit
• kaersutit
• kaliumpargasit
• pargasit
• tremolit
• tschermakit

Vznik

Vznikají z bazických magmat chudých na křemík (gabro, čedič), přeměnou z jiných křemičitanů. Jsou jen velmi těžce tavitelné a nerozpustitelné. Amfiboly netvoří srostlice. Jsou hlavní složkou horniny amfibolitu. Často se vyskytují v granitech, syenitech, gabrech, camptonitech, trachytech, leucitických bazanitech, pikritech, těšínitech a bazaltech.

Vlastnosti

Amfiboly mají dokonalou štěpnost podle (Millerovy indexy) {110} kosočtverečného hranolu a na těchto plochách mají i výrazný skelný lesk. Mají 2 směry štěpnosti, které spolu svírají úhel 124°. Tvoří krátce až dlouze sloupcovité krystaly, které jsou často zdvojčatělé podle (Millerovy indexy) (100). Občas se můžeme setkat s amfiboly, které jsou natavené magmatickou korozí. Minerály mají relativně vysokou hustotu.

Optické vlastnosti

Hlavním poznávacím znakem pro amfiboly jsou kosočtverečné až šestiúhelníkové tvary příčných řezů a zejména úhel blízký 120° mezi oběma systémy dokonalé štěpnosti (110). V těchto řezech je možné pozorovat symetrické zhášení vůči štěpnosti. Podélné řezy mají dobře viditelné štěpné trhlinky paralelní s vertikálou, zhášejí buď přímo (rombické amfiboly) a nebo šikmo (běžné řezy monoklinických amfibolů). Jejich chemické složení přímo ovlivňuje jejich barvu a i pleochroické barvy, mezi dalšími ovlivněn je i index lomu, který se pohybuje v rozmezí mezi 1,59 až po 1,74. Dvojlom pak mezi 0,003 až 0,072.

Využití

Minerály nemají praktické využití. V minulosti byly v technické praxi používány jejich jemně jehlicovité až vláknité agregáty tzv. azbesty, jejichž uvádění na trh je v současnosti nejen českými zákony zakázáno (zákon o chemických látkách). Ruský azbest obsahuje výrazně méně amfibolů než kanadský azbest.^[1]

Výskyt

• V Česku na Vlčí hoře, či v Českém středohoří. Je to běžný nerost v andezitech a dioritech.
• Na Slovensku: Kremnické vrchy, Javorie, Vtáčnik atd.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Amfibol na Wikimedia Commons