Blót-Sven
| Blót-Sven | |
|---|---|
 | |
| Náboženství | severské pohanství |
| Narození | 11. století |
| Úmrtí | 1087 |
| Potomci | Erik Årsäll, Cecilia a Cornube |
| Otec | unknown (?) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Blót-Sven (česky Sven Obětník) byl švédským králem v letech 1084–1087. Králem se stal díky tomu, že vyhnal krále Ingeho I. ze Svealandu, když král odmítl vykonávat oběti v chrámu v Uppsale.
V roce 1087 ale Inge I. přijel se svými muži do Uppsaly, kde obklíčili síň krále Blóta-Svena, kterou potom zapálili. Proto král vyběhl ven, kde byl okamžitě zabit. Blót-Sven byl posledním švédským pohanským králem. Jeho smrt znamenala konečné vítězství křesťanství nad pohanstvím ve Švédsku.
Podle švédského historika Adolfa Schücka byl zřejmě identický s králem Haakonem Rudým. Některého prameny označují jistého Eirika Arsala (Erik Årsäll) jako syna Blót-Svena,[1] ale dnešní historici tohoto Erika obvykle nepovažují za skutečnou osobu.[2]
Reference
 | Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
