Coriolanus (Shakespeare)

Coriolanus
Volumnia a Virgilia žádají Coriolana o zastavení obléhání Říma (rytina Gavina Hamiltona)
Volumnia a Virgilia žádají Coriolana o zastavení obléhání Říma (rytina Gavina Hamiltona)
AutorWilliam Shakespeare
Původní názevThe Tragedy of Coriolanus
Jazykangličtina
Žánrtragédie
Datum vydání1623
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Faksimile první strany Coriolana z roku 1623

Coriolanus je tragédie Williama Shakespeara, která vznikla někdy mezi lety 1605 a 1608. Děj je založen na životě legendárního římského generála Gaia Marcia Coriolana.

Postavy

  • Gaius Marcius Coriolanus
  • Menenius Agrippa, římský senátor
  • Cominius, Titus Lartius, generalové
  • Volumnia, Coriolanova matka
  • Virgilia, Coriolanova manželka
  • Mladý Martius, Coriolanův syn
  • Valeria, římská dáma
  • Sicinius Velutus, Junius Brutus, římští tribuni
  • římští tribuni
  • římští vojáci
  • Voluskové

Děj

Řím se bouří poté, co byly obyčejným občanům odepřeny zásoby obilí. Vzbouřenci se zvláště hněvají na Gaia Marcia, skvělého římského generála, kterého viní z toho, že jim bylo obilí odepřeno. Střetnou se s patriciem jménem Menenius Agrippa, stejně tak se samotným Gaiem Marciem. Menenius se vzbouřence snaží uklidnit, zatímco Marcius jimi otevřeně pohrdá a říká, že plebejci si obilí nezasloužili, protože neposkytují vojenskou službu. Dva z římských tribunů, Brutus a Sicinius, soukromě Marcia kritizují. Marcius opouští Řím, když se dozví o armádě Volusků.

Velitel voluské armády, Tullus Aufidius, se už Marciem při několika příležitostech střetl. Římské armádě velí Cominius a Marcius je jeho zástupcem. Cominius vede vojáky vstříc Aufidiově armádě a Martius se vydá k volskému městu Corioles. Obléhání města je neúspěšné, ale Marciovi se nakonec podaří dostat se za brány a dobýt ho.

I když je vyčerpaný, Marcius se rychle vydává posílit Cominiovy síly. Za jeho odvahu mu Cominius dá přívlastek "Coriolanus".

Doma v Římě Coriolana matka přesvědčuje, aby se stal konzulem. Coriolanus váhá, ale podrobí se přání své matky. Snadno si získá podporu senátu a zdá se, že má i podporu lidu. Brutus a Sicinius však proti němu vyvolají další povstání. Když se střetne s touto opozicí, Coriolanus se rozzuří a vyjádří pohrdání konceptem demokracie. Oba tribuni ho za jeho slova odsoudí jako zrádce a přikáží ho vypovědět.

Coriolanus nabízí své služby Voluskům a Aufidiovi. Aufidius přijímá. Když Coriolanus obléhá se svým vojskem Řím, zdá se, že nic ho nedokáže od jeho pomsty odradit. Teprve když k němu přijdou za Řím prosit jeho matka a manželka s malým synem, přesvědčí Coriolana, aby nebojoval proti své vlasti. Coriolanus tak zprostředkuje mezi Volusky a Římem mír. Aufidius a Voluskové jej však pro zradu zabijí.

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Coriolanus na Wikimedia Commons
  • Dílo Stručné výklady nejlepších dramat Shakespearových/I. Coriolanus ve Wikizdrojích
  • Dílo The Tragedy of Coriolanus ve Wikizdrojích (anglicky)
William Shakespeare
Tragédie
Antonius a Kleopatra • Coriolanus • Hamlet • Julius Caesar • Král Lear • Macbeth • Othello • Romeo a Julie • Timon Athénský • Titus Andronicus • Troilus a Kressida
Komedie
Historické hry
Král Jan • Richard II. • Jindřich IV. (1. část) • Jindřich IV. (2. část) • Jindřich V. • Jindřich VI. (1. část) • Jindřich VI. (2. část) • Jindřich VI. (3. část) • Richard III. • Jindřich VIII.
Pohádkové hry - romance
CymbelínZimní pohádka • Perikles • Bouře • Dva vznešení příbuzní • Cardenio
Básně
Fénix a hrdlička • Nářek milenčin • Sonety • Vášnivý poutník • Venuše a Adonis • Znásilnění Lukrecie
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • BNF: cb11957433n (data)
  • CANTIC: 981058616039406706
  • GND: 4099348-6
  • LCCN: n83159448
  • NLI: 987007520680905171
  • NSK: 000399606
  • SUDOC: 02755998X
  • VcBA: 492/37217
  • VIAF: 310501925, 43167802704417770885, 181452494