Gravitační potenciál

Gravitační potenciál je skalární fyzikální veličina, která vyčísluje potenciální energii tělesa o jednotkové hmotnosti (v jednotkách SI 1 kg) v gravitačním poli ostatních těles. Za místo s nulovým potenciálem se obvykle bere nekonečně vzdálený bod. Hodnota gravitačního potenciálu je proto záporná.

Protože gravitační potenciál vyjadřuje měrnou energii, je jeho jednotkou v soustavě SI joule na kilogram (J/kg).

Gradientem gravitačního potenciálu je gravitační zrychlení.

Značení

Gravitační potenciál hmotného bodu a kulově souměrného tělesa

Gravitační potenciál.

Gravitační potenciál hmotného bodu je v newtonovské fyzice vyjádřen vzorcem

ϕ ( r ) = G M r , {\displaystyle \phi (r)=-{\frac {GM}{r}},}
  • G {\displaystyle G} je gravitační konstanta (někdy označována také κ {\displaystyle \kappa } )
  • M {\displaystyle M} je hmotnost hmotného bodu
  • r {\displaystyle r} je vzdálenost od hmotného bodu

Stejný vzorec platí (přesně) i pro gravitační potenciál vně sféricky symetrického tělesa (nad jeho povrchem), r pak vyjadřuje vzdálenost od středu takového tělesa. Proto lze například v astronomii nahradit ve výpočtech kosmická tělesa hmotnými body.

Gravitační potenciál sféricky symetrické kulové slupky je v dutině této slupky všude stejný. Gravitační zrychlení a tedy i tíha, způsobené touto slupkou, jsou proto uvnitř nulové. To umožňuje spočítat gravitační potenciál pod povrchem planet: pro výpočet se zahrne jen hmota planety, mající větší hloubku, než místo, pro nějž se potenciál počítá (Přesně to však platí pouze tehdy, je-li v dané hloubce hustota všude stejná).

Rychlost tělesa na kruhové dráze je v tomto potenciálu rovna Keplerovské rychlosti

v k = G M r , {\displaystyle v_{k}={\sqrt {\frac {GM}{r}}},}

Úniková rychlost je

v e s c = 2 G M r = 2   v k . {\displaystyle v_{esc}={\sqrt {\frac {2GM}{r}}}={\sqrt {2}}\ v_{k}.}

Plummerův potenciál

Protože se hmotný bod špatně integruje, je nutné ho šikovně "rozmazat". Jedním ze způsobů, jak to udělat, je použít Plummerovu sféru, jejíž potenciál je

ϕ P ( r ) = G M r 2 + b 2 , {\displaystyle \phi _{P}(r)=-{\frac {GM}{\sqrt {r^{2}+b^{2}}}},}

kde b {\displaystyle b} je parametr.

Z Poissonovy rovnice pak odvodíme funkční závislost hustoty ρ {\displaystyle \rho } na poloměru r {\displaystyle r} .

ρ P ( r ) = 3 M 4 π b 3 ( 1 + r 2 b 2 ) 5 / 2 {\displaystyle \rho _{P}(r)={\frac {3M}{4\pi b^{3}}}\left(1+{\frac {r^{2}}{b^{2}}}\right)^{-5/2}}

Přičemž tato hustota jde do nekonečna, ale nediverguje.

Kuzminův potenciál

Analogie Plummerovy sféry ve válcových souřadnicích (opět "rozmazáváme" potenciál hmotného bodu).

ϕ K ( R , z ) = G M R 2 + ( a + | z | ) 2 , {\displaystyle \phi _{K}(R,z)=-{\frac {GM}{\sqrt {R^{2}+\left(a+|z|\right)^{2}}}},}

  • R {\displaystyle R} je vzdálenost v rovině xy
  • a {\displaystyle a} je parametr
  • | z | {\displaystyle |z|} je absolutní hodnota vzdálenosti ve směru osy z.

Poissonova rovnice ve válcových souřadnicích vede na povrchovou hustotu

Σ K ( R ) = a M 2 π ( R 2 + a 2 ) 3 / 2 . {\displaystyle \Sigma _{K}(R)={\frac {aM}{2\pi \left(R^{2}+a^{2}\right)^{3/2}}}.}

Miyamoto−Nagai potenciál

Toto je zobecnění všech předchozích potenciálů.

ϕ M N ( R , z ) = G M R 2 + ( a + z 2 + b 2 ) 2 . {\displaystyle \phi _{MN}(R,z)=-{\frac {GM}{\sqrt {R^{2}+\left(a+{\sqrt {z^{2}+b^{2}}}\right)^{2}}}}.}

Pokud

  • a = 0 {\displaystyle a=0} a b = 0 {\displaystyle b=0} ... přechází v potenciál hmotného bodu, neboť r = R 2 + z 2 {\displaystyle r={\sqrt {R^{2}+z^{2}}}}
  • a = 0 {\displaystyle a=0} a b 0 {\displaystyle b\neq 0} ... přechází v Plummerův potenciál
  • a 0 {\displaystyle a\neq 0} a b = 0 {\displaystyle b=0} ... přechází v Kuzminův potenciál, neboť | z | = z 2 {\displaystyle |z|={\sqrt {z^{2}}}} .

Tedy pokud je b a {\displaystyle b\ll a} , odpovídá to přibližně rozložení potenciálu disku s centrální výdutí (např. galaxie), pokud je b a {\displaystyle b\gg a} , dostáváme přibližně potenciál koule.

Z Poissonovy rovnice lze odvodit hustota

ρ M N ( R , z ) = ( b 2 M 4 π ) a R 2 + ( a + 3 z 2 + b 2 ) ( a + z 2 + b 2 ) 2 [ R 2 + ( a + z 2 + b 2 ) 2 ] 5 / 2 ( z 2 + b 2 ) 3 / 2 {\displaystyle \rho _{MN}(R,z)=\left({\frac {b^{2}M}{4\pi }}\right){\frac {aR^{2}+\left(a+3{\sqrt {z^{2}+b^{2}}}\right)\left(a+{\sqrt {z^{2}+b^{2}}}\right)^{2}}{\left[R^{2}+\left(a+{\sqrt {z^{2}+b^{2}}}\right)^{2}\right]^{5/2}\left(z^{2}+b^{2}\right)^{3/2}}}}

Související články

  • Geoid

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu gravitační potenciál na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.