Hemoragická horečka s renálním syndromem

ikona
Tento článek potřebuje úpravy.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Konkrétní problémy: encyklopedický styl
Hemoragická horečka s renálním syndromem
elektronová příbuzný virus Sin Nombre ze stejného rodu Hantavirus
elektronová příbuzný virus Sin Nombre ze stejného rodu Hantavirus
Klasifikace
MKN-10[1]
Minimální inkubační doba7 d
Maximální inkubační doba46 d
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hemoragická horečka s renálním (ledvinovým) syndromem (Hemorrhagic Fever with Renal Syndrome - HFRS), též Hantavirová nemoc, virová nemoc Hanta (Hantaan) je zoonoózou, způsobenou hantaviry. Pojmenování vzniklo podle korejské řeky Hantan. Projevuje se horečkou, krvácením a selháním ledvin.

Původce

Nemoc vyvolává virus Hanta z rodu Hantavirus a čeledi Bunyaviridae.

Rezervoár

Savci jsou hostiteli hantavirů[1], v tomto případě se jedná o hlodavce myšici temnopásou (Apodemus agrarius).[2][3]

Výskyt

Historicky na Dálném východě. Na Balkánském poloostrově od poloviny 50. let 20. století epidemické výskyty. Na jižní Moravě a Slovensku jen vzácně a to jen s velmi lehkým průběhem[1]. V Africe.[4]

Přenos

Nákaza se přenáší kontaktem s močí, slinami nebo výkaly hlodavců,[1] dále ve formě aerosolu (prachu) či kontaminovaných potravin. Profesně jsou nejvíce vystaveni zemědělci.[2]

Klinický obraz (příznaky nemoci)

  • část nákaz probíhá bezpříznakově nebo s jen velmi mírnými příznaky[2]
  • hlavní příznaky: horečka a akutní selhání ledvin s hemoragickými projevy nebo i bez nich.[2]
  • další příznaky: bolesti svalů, hlavy, nevolnost, drobné krvácivé skvrnky (petechie) a oční či spojivkové krvácení.[1]
  • V závažnějších případech výtok krve z nosu (epistaxe), výskyt krve (makrohematurie) a masivní výskyt bílkovin v moči (proteinurie), černá stolice (natrávená krev), krvácení do hypofýzy, krvácení kolem ledvin (perirenální hematom)[1]
  • Klinickým projevům se věnoval i grant č. 313/95/1251 Grantové agentury ČR.[2]

Inkubační doba

Běžně 1 až 2 týdny, nanejvýš 40 dnů.

Léčba

Symptomatická, při selhání ledvin (renálním syndromu) hemodialýza.[1]

Míra úmrtnosti

Smrtnost do 10 %.[2]

Následky nemoci

?

Případy výskytu

  • Přírodní ohniska existují na Dálném východě po staletí.
  • Od poloviny 20. století se epizodně rozšířila až na Balkánský poloostrov, vzácně až k hranici mezi Čr a Sr (jižní Morava).
  • Během korejské války onemocnělo cca 3 000 amerických vojáků.[2]
  • Ročně na světě onemocní kolem 200 000 lidí, z nichž 4-20 000 umírá.[2]

Reference

  1. a b c d e f Hemoragické horečky – WikiSkripta. www.wikiskripta.eu [online]. [cit. 2021-05-07]. Dostupné online. 
  2. a b c d e f g h Co to jsou hantaviry. vesmir.cz [online]. [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  3. PETR ŠÍMA, ILJA TREBICHAVSKÝ. Virové krvácivé horečky [online]. živa, 6/2009 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 
  4. DOC. MUDR. LADISLAV MACHALA, PH.D. Virové hemoragické horečky [online]. Praha: Infekční klinika, FN na Bulovce, 2009; 11(5) [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Hemoragické horečky na Wikiskriptech
  • "Co jsou hantaviry" v časopisu Vesmír
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Wikipedie neručí za správnost lékařských informací v tomto článku. V případě potřeby vyhledejte lékaře!
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • LCCN: sh91003558
  • NLI: 987007529997505171