Kvadratická forma

Kvadratická forma je kvadratická funkce na vektorovém prostoru, zúžení (restrikce) bilineární formy.

Kvadratické formy jsou důležitým matematickým pojmem, vyskytují se například v geometrii kvadrik nebo teorii čísel. Užívají se také ve fyzice a např. jako energie systému.

Definice

Nechť β : Y × Y T {\displaystyle \beta :Y\times Y\rightarrow T} je bilineární forma na vektorovém prostoru Y {\displaystyle Y} nad tělesem T {\displaystyle T} . Pak funkce

f ( h ) = β ( h , h ) {\displaystyle f(\mathbf {h} )=\beta ({\textbf {h}},{\textbf {h}})}

se nazývá kvadratická forma na Y {\displaystyle Y} .

Základní vlastnosti

Všechny kvadratické formy jsou homogenní funkce 2. řádu, tzn.

f ( t h ) = t 2 f ( h ) {\displaystyle f(t{\textbf {h}})=t^{2}f({\textbf {h}})}

pro všechna t R {\displaystyle t\in \mathbb {R} } a h Y {\displaystyle {\textbf {h}}\in Y} .

Nejběžnější kvadratická forma na prostoru s reálným skalárním součinem je kvadrát normy

f ( h ) = h h = h 1 2 + h 2 2 + . . . + h n 2 = | | h | | 2 {\displaystyle f({\textbf {h}})={\textbf {h}}\cdot {\textbf {h}}=h_{1}^{2}+h_{2}^{2}+...+h_{n}^{2}=||{\textbf {h}}||^{2}}

Kvadratickou formu f : R d R {\displaystyle f:\mathbb {R} ^{d}\rightarrow \mathbb {R} } můžeme v souřadnicích rozepsat jako

f ( h ) = i , j = 1 d a i j h i h j , {\displaystyle f(\mathbf {h} )=\sum _{i,j=1}^{d}a_{ij}h_{i}h_{j},}

kde a i j {\displaystyle a_{ij}} jsou prvky čtvercové symetrické matice řádu d {\displaystyle d} .

Druhy kvadratických forem

Kvadratická forma f : Y R {\displaystyle f:Y\rightarrow \mathbb {R} } na reálném vektorovém prostoru Y {\displaystyle Y} se nazývá

  1. pozitivně definitní, jestliže h Y , h 0 {\displaystyle \forall {\textbf {h}}\in Y,{\textbf {h}}\neq {\textbf {0}}} platí f ( h ) > 0 {\displaystyle f({\textbf {h}})>0}
  2. pozitivně semidefinitní, jestliže h Y {\displaystyle \forall {\textbf {h}}\in Y} platí f ( h ) 0 {\displaystyle f({\textbf {h}})\geq 0}
  3. negativně definitní, jestliže h Y , h 0 {\displaystyle \forall {\textbf {h}}\in Y,{\textbf {h}}\neq {\textbf {0}}} platí f ( h ) < 0 {\displaystyle f({\textbf {h}})<0}
  4. negativně semidefinitní, jestliže h Y {\displaystyle \forall {\textbf {h}}\in Y} platí f ( h ) 0 {\displaystyle f({\textbf {h}})\leq 0}
  5. indefinitní, jestliže h 1 , h 2 Y {\displaystyle \exists \mathbf {h_{1}} ,\mathbf {h_{2}} \in Y} taková, že f ( h 1 ) > 0 {\displaystyle f(\mathbf {h_{1}} )>0} a f ( h 2 ) < 0 {\displaystyle f(\mathbf {h_{2}} )<0} .

Literatura

  • HAMHALTER, Jan; TIŠER, Jaroslav. Diferenciální počet funkcí více proměnných. Praha: vydavatelství ČVUT, 1999. ISBN 80-01-01589-0. S. 139. 
  • BICAN, Ladislav. Lineární algebra a geometrie. Praha: Academia, 2000. ISBN 80-200-0843-8. S. 197. 
  • MOTL, Luboš; ZAHRADNÍK, Miloš. Pěstujeme lineární algebru. Praha: Karolinum, 2003. ISBN 80-246-0421-3. S. 337. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu kvadratická forma na Wikimedia Commons
Autoritní data Editovat na Wikidatech
  • NKC: ph520062
  • BNF: cb11935832h (data)
  • GND: 4128297-8
  • LCCN: sh85050828
  • LNB: 000140089
  • NDL: 00568586
  • NLI: 987007545854605171