Musa al-Husajni

Musa al-Husajni
موسى كاظم الحسيني
Musa al-Husajni na dobovém snímku
Musa al-Husajni na dobovém snímku
starosta Jeruzaléma
Ve funkci:
1918 – 1920
PředchůdceAref al-Dadžani
NástupceRadžib Našašibi

Narození1853
Jeruzalém, Osmanská říše
Úmrtí1934
Jeruzalém, Britský mandát Palestina
Místo pohřbeníal-Khatuniyya Madrasa
RodičeSalím al-Husajní
DětiAbd al-Qadir al-Husayni
PříbuzníSalim al-Husajni (otec)
Abd al-Kadir al-Husajni (syn)
Profesepolitik
CommonsMusa al-Husayni
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Musa al-Husajni, celým jménem Musa Kazim al-Husajni, zvaný též Baša (arabsky: موسى كاظم الحسيني, hebrejsky: מוסא כאט'ם אל-חוסייני, žil 1853–1934) byl palestinský arabský politik a starosta Jeruzaléma pod mandátní britskou správou v období od března 1918 do dubna roku 1920.[1]

Biografie

Narodil se v roce 1853. Vystudoval Istanbul School of Administration a zastával mnoho správních funkcí v rámci Osmanské říše, včetně guvernéra Jemenu (v roce 1908). Počátkem první světové války odešel do penze. V březnu 1918 byl jmenován starostou Jeruzaléma, ale v dubnu 1920 byl sesazen ze svého postu britskou správou kvůli jeho ostře protisionistickým postojům, které se projevily během nepokojů v Palestině 1920. Během nich vystoupil například na demonstraci 4. dubna 1920, na které hovořil spolu s dalším významným lokálním politikem (a pozdějším starostou Arefem al-Arefem), na které dav skandoval: Palestina je naše zem a Židé jsou naši psi. Angažoval se v arabských národoveckých organizacích. Patřil do vlivného jeruzalémského rodu al-Husajní. Byl opakovaně volen za delegáta sjezdu Arabského výkonného výboru (v roce 1920 v Haifě, v roce 1922 v Nábulusu, v roce 1923 v Jaffě a ještě na sjezd tohoto výboru konaný v roce 1928). Podílel se na arabském politickém vedení v době nepokojů v Palestině roku 1929. Až do své smrti byl rovněž členem delegací palestinských Arabů pro vyjednávání s britskou správou. 27. října 1933 vedl arabskou demonstraci proti židovskému přistěhovalectví, na níž byl zraněn (přes své radikální postoje byl ovšem jedním z arabských pozemkových vlastníků, kteří potají prodávali půdu Židům). Zemřel 27. března 1934. Jeho synem byl palestinský povstalecký velitel z 30. a 40. let 20. století Abd al-Kadir al-Husajni.[2][3][4]

Odkazy

Reference

  1. Mayors of Jerusalem [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Musa Qassem Al-Husseini (Basha) [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2011-06-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem: Könemann, 1998. Dostupné online. ISBN 3-89508-595-2. S. 165. (anglicky) 
  4. SEGEV, Tom. One Palestine, Complete: Jews and Arabs under the British Mandate. New York: An Own Book - Henry Holt and Company, 2001. Dostupné online. ISBN 0-8050-6587-3. S. 105, 128–130, 275. (anglicky) 

Externí odkazy

Starostové Jeruzaléma
Jeruzalém v osmanském období
Jeruzalém v dobách mandátu
  • Árif ad-Dadžání (1917–1918)
  • Musa al-Husajni (1918–1920)
  • Rághib an-Našášíbí (1920–1934)
  • Husajn al-Chálidí (1934–1937)
  • Danijel Auster (1937–1938)
  • Mustafa al-Chálidí (1938–1944)
  • Danijel Auster (1944–1945)
  • vojenská správa (1945–1949)
  • Západní Jeruzalém 1948-1967
  • Danijel Auster (1949–1950)
  • Zalman Šragaj (1951–1952)
  • Jicchak Kariv (1952–1955)
  • Geršon Agron (1955–1959)
  • Mordechaj Iš-Šalom (1959–1965)
  • Teddy Kollek (1965–1967)
  • Východní Jeruzalém 1948-1967
  • Anwar al-Chatíb (1948–1950)
  • Árif al-Árif (1950–1951)
  • Chana Atallah (1951–1952)
  • Omar al-Wa'arí (1952–1955)
  • městská rada (1955–1957)
  • Rúhí al-Chatíb (1957–1967)
  • Amín al-Madžádž (1967–1999) (pouze titulárně)
  • sjednocený Jeruzalém po r. 1967
  • Teddy Kollek (1967–1993)
  • Ehud Olmert (1993–2003)
  • Uri Lupolianski (2003–2008)
  • Nir Barkat (2008–2018)
  • Moše Lion (od 2018)
  • Autoritní data Editovat na Wikidatech