Petr I. z Rožmberka
Petr I. z Rožmberka | |
---|---|
Petr z Rožmberka na výřezu obrazu Mistra vyšebrodského oltáře | |
Nejvyšší zemský komorník | |
Ve funkci: 1310 – 1319 | |
Panovník | Jan Lucemburský |
Předchůdce | Jindřich I. z Rožmberka |
Nástupce | Albrecht z Liběšic |
Ve funkci: 1325 – 1347 | |
Panovník | Jan Lucemburský Karel I. Lucemburský |
Nástupce | Jošt I. z Rožmberka |
Úmrtí | 14. říjen 1347 |
Místo pohřbení | Vyšebrodský klášter |
Národnost | Čech |
Choť | I. Viola Těšínská II. Kateřina, snad z Vartemberka |
Rodiče | Jindřich I. z Rožmberka a Eliška z Dobrušky |
Děti | Jindřich II. († 1346) Petr II. († 1384) Jošt I. († 1369) Oldřich I. († 1390) Jan I. († 1389) Mecela z Rožmberka († 1380) Anna († 1388) dcera neznámého jména |
Příbuzní | Markéta z Rožmberka (sourozenec) Jindřich III. z Rožmberka (vnuk) |
Sídlo | Český Krumlov |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Commons | Peter I. von Rosenberg |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Petr I. z Rožmberka († 14. října 1347) byl český šlechtic, nejvyšší komorník českého království. S jeho jménem bývá často spojována tzv. Kniha rožmberská, která je nejstarším sepsáním českého zemského práva.
Život
Petr byl synem Jindřicha z Rožmberka a Elišky z Dobrušky. Pravděpodobně za účelem získání vzdělání Petr strávil několik let v rodinné cisterciácké fundaci ve Vyšším Brodě. Snad proto se mu přezdívalo Kajícník. Datum narození je neznámé, ale v době otcovy smrti († 1310) musel být Petr podle dobových měřítek dospělý, protože po otci převzal funkci nejvyššího komorníka království.
Zasnouben byl s nejmenovanou dcerou Jindřicha z Lipé. Několik let trvající zasnoubení roku 1315, po zatčení a uvěznění pána z Lipé, Rožmberk zrušil.
„ | Když se toto dálo, pan Petr z Rožmberka uvažuje, že se osvobození Jindřicha z Lipé nadlouho protahuje, odmítl jeho panenskou dceru, která s ním byla zasnoubena snubním prstenem, a tak se spojil se svolením krále Jana manželským svazkem s paní Violou, dcerou vévody těšínského, vdovou po mladém králi Václavovi. Tímto svazkem se Petr z Rožmberka těsněji připoutal ke králi a dokázal, že rozvázal přátelský svazek i příbuzenství s tím, jehož dceru zamítl. | “ |
— Zbraslavská kronika |
Následně se s požehnáním krále Jana oženil s vdovou po Václavovi III. Violou, dcerou těšínského knížete Měška I. Zároveň se přiklonil ke straně Jana Lucemburského a opatrně mu přiznal svou účast na spiknutí. Po propuštění pána z Lipé roku 1316 Petr z Rožmberka změnil názor a listinou ze dne 25. dubna 1316 bylo potvrzeno opětovné přátelství mezi oběma těmito mocnými pány. Viola po necelém roce manželství zemřela a novou ženou se stala Kateřina pravděpodobně pocházející z rodu Vartenberků. S Kateřinou měl Petr pět synů a tři dcery.
V letech 1317–18 se v Čechách rozhořela válka způsobena rozbroji mezi českou šlechtou (mezi Jindřichem z Lipé a Vilémem Zajícem z Valdeka a jejich přívrženci), častou nepřítomností krále v zemi a královskými intrikami. V zemi byl mor a hladomor. Jan Lucemburský požádal o pomoc římského krále Ludvíka Bavora a pan z Lipé hrozil spojenectvím s Ludvíkovým oponentem Fridrichem Sličným. Smír mezi Lucemburkem a českými pány byl uzavřen v dubnu 1318 v Domažlicích. V době nepokojů král vyjížděl na panství neposlušných pánů. Došlo tehdy k ozbrojenému střetnutí mezi královými oddíly a oddíly Viléma z Landštejna. Po Landštejnově boku stál jeho příbuzný Petr z Rožmberka. Tato akce a možná nejen ta, vynesla Petrovi přechodnou ztrátu nejvyššího komornictví v letech 1319–1325. Funkce nejvyššího komorníka mu byla potom navrácena a zastával ji až do konce svého života. Roku 1329 se společně s dalšími předními českými pány zúčastnil křížové výpravy Jana Lucemburského na Litvu. Zemřel 14. října 1347 a je pohřben v cisterciáckém rodovém klášteře Rožmberků ve Vyšším Brodě.
Petr I. z Rožmberka byl významnou osobností své doby, zasahoval do události celostátního významu. Rožmberské statky (roku 1302 obohacené o dědictví po pánech z Krumlova) za doby jeho vlády rozhodně nedoznaly újmy. Finančně podporoval duchovní a sociální ústavy, touto formou dbal o spásu své duše, případně i duše svých blízkých. V Krumlově nechal zřídit špitál svatého Jošta a na krumlovském hradě kapli svatého Jiří.
Zajímavost
Jméno Petra z Rožmberka bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.
Odkazy
Literatura
- BOBKOVÁ, Lenka. Velké dějiny zemí Koruny české IV.a 1310–1402. Praha: Paseka, 2003. 694 s. ISBN 80-7185-501-4.
- KOPIČKOVÁ, Božena. Eliška Přemyslovna. Královna česká 1292–1330. Praha: Vyšehrad, 2003. 182 s. ISBN 80-7021-656-5.
- KUBÍKOVÁ, Anna. Petr I. z Rožmberka a jeho synové. České Budějovice: Veduta, 2011. 200 s. ISBN 978-80-86829-67-8.
- KUBÍKOVÁ, Anna. Rožmberské kroniky : krátký a summovní výtah od Václava Březana : komentovaná edice. České Budějovice: Veduta, 2005. 294 s. ISBN 80-86829-10-3.
- LAVIČKA, Roman; ŠIMÚNEK, Robert. Páni z Rožmberka 1250–1520 : jižní Čechy ve středověku : kulturněhistorický obraz šlechtického dominia ve středověkých Čechách. České Budějovice: Veduta, 2011. 356 s. ISBN 978-80-86829-70-8.
- NĚMEC, Bohumír. Rožmberkové : životopisná encyklopedie panského rodu. České Budějovice: Veduta, 2001. 111 s. ISBN 80-903040-0-1.
- SPĚVÁČEK, Jiří. Král diplomat. Jan Lucemburský 1296–1346. Praha: Panorama, 1982. 276 s.
- SPĚVÁČEK, Jiří. Jan Lucemburský a jeho doba 1296–1346. K prvnímu vstupu českých zemí do svazku se západní Evropou. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1994. 658 s. ISBN 80-205-0291-2.
- ŠAROCHOVÁ, Gabriela V. 1. 9. 1310 Eliška Přemyslovna a Jan Lucemburský. Sňatek z rozumu. Praha: Havran, 2002. 163 s. ISBN 80-86515-15-X.
- ŠUSTA, Josef. Dvě knihy českých dějin. Kus středověké historie našeho kraje. Kniha druhá. Počátky lucemburské 1308–1320. Praha: Argo, 2002. 328 s. ISBN 80-7203-377-8.
- ŠUSTA, Josef. České dějiny II./2. Král cizinec. Praha: Jan Laichter, 1939. 602 s.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Petr I. z Rožmberka na Wikimedia Commons
- Petr I. z Rožmberka na www.e-stredovek.cz
- Ottova encyklopedie, heslo z Rožmberka
Rožmberkové | ||
---|---|---|
páni z Rožmberka, 1418 institut vladařství, 1611 vymřeli | ||
1. generace | Vítek I. z Prčice († 1194) | |
2. generace | ||
3. generace | Vítek V. z Příběnic († před 1259) • Vok I. († 1262) | |
4. generace | Vítek VI. († 1277) • Jindřich I. († 1310) | |
5. generace | Petr I. († 1347) • Johanka († 1317) • Markéta († 1357) • Anežka • neznámá, provd. z Kravař | |
6. generace | Jindřich II. († 1346) • Petr II. († 1384) • Jošt I. († 1369) • Oldřich I. († 1390) • Jan I. († 1389) • Kateřina • Anna († 1388) • Mecela († 1380) • neznámá, provd. z Kunštátu • neznámá, provd. z Potštejna • neznámá, provd. z Kamenice (?) | |
7. generace | Jindřich III. († 1412) • Anna • Anežka | |
8. generace | Petr III. († 1406) • Lidmila • Oldřich II. (1403–1462) • Kateřina (1405 – po 1454) | |
9. generace | ||
10. generace | Jindřich V. (1456–1489) • Kateřina (1457–1521) • Vok II. (1459–1505) • Barbora (1460–?) • Markéta (1460–?) • Petr IV. (1462–1523) • Hedvika (1464–1520) • Eliška (1466–?) • Johanka (1467–1482) • Oldřich III. (1471–1513) | |
11. generace | Jan III. (1484–1532) • Jindřich VI. (1487–1494) • Jošt III. (1488–1539) • Petr V. (1489–1545) • Jindřich VII. (1496–1526) • Sidonie (Zikuna) • Barbora († v mládí) | |
12. generace | ||
Sídla | Bechyně • Český Krumlov • Kratochvíle • Nové Hrady • Rožmberk • Rožmberský palác v Praze • Roudnice nad Labem • Třeboň • Vimperk • Vítkův kámen • Zvíkov (zástava) | |
Pohřebiště | Rožmberská hrobka v kostele Nanebevzetí Panny Marie v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě • Rožmberská a schwarzenberská hrobka v kostele sv. Jiljí a Panny Marie Královny při klášteře augustiniánů v Třeboni • Rožmberská a schwarzenberská hrobka v kostele sv. Víta v Českém Krumlově | |
tučně jsou vyznačeni vladaři |