STS-132

STS-132
Údaje o expedici
Na staniciISS
LoďAtlantis
COSPAR2010-019A
Členů expedice6
Počet výstupů do vesmíru3
Délka výstupů do vesmíru21 hodin a 20 minut
Datum startu14. května 2010 18:20:09 UTC[1][2]
KosmodromKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Spojení se stanicí16. května 2010 14:28 UTC
Délka letu11 dní, 18 hodin a 28 minut
z toho na stanici7 dní, 0 hodin a 54 minut
Odlet ze stanice23. května 2010 15:22 UTC
Datum přistání26. května 2010 12:48:11 UTC
Místo přistáníKennedyho vesmírné středisko, Florida, USA
Fotografie posádky
Sedí: Ken Ham (uprostřed), Garrett Reisman (vlevo), Stephen Bowen (vpravo), Stojí zleva: Michael Good, Tony Antonelli, Piers Sellers
Sedí: Ken Ham (uprostřed), Garrett Reisman (vlevo), Stephen Bowen (vpravo), Stojí zleva: Michael Good, Tony Antonelli, Piers Sellers
Navigace
Předchozí
STS-131
Následující
STS-133

STS-132 byl misí raketoplánu Atlantis k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Cílem letu byla doprava a instalace ruského modulu MIM-1/MRM-1 (Malyj Issledovatel'skij Modul 1 / Mini Research Module 1) alias Rassvet na ISS. Během mise se uskutečnily celkem 3 výstupy do kosmu jejichž hlavním úkolem byla výměna akumulátorů v nosníku ITS-P6.

Posádka

V závorkách je uveden dosavadní počet letů do vesmíru včetně této mise.

Předstartovní příprava

Raketoplán Atlantis byl převezen z budovy OPF (Orbiter Processing Facility) do montážní budovy VAB (Vehicle Assembly Building) 13. dubna 2010. Po připojení externí nádrže ET (External Tank) a startovacích motorů SRB (Solid Rocket Booster) byla celá sestava STS-132 převezena na startovací komplex LC-39A 22. dubna 2010. Zkušební odpočítávání TCDT (Terminal Countdown Demonstration Test) za účasti letové posádky proběhlo 24. dubna 2010.[4]

Průběh letu

1. letový den - Start

Start raketoplánu

Raketoplán Atlantis po klidném odpočítávání odstartoval do kosmu 14. května 2010 v 18:20:09 UTC (20:20:09 SELČ) - ihned na první pokus. Po startu posádka otevřela nákladový prostor raketoplánu (cca po dvou obletech okolo Země) a začala se připravovat na připojení ke stanici ISS, kde už na ně čekala stálá posádka - Expedice 23.[2]

2. letový den - Kontrola tepelné ochrany raketoplánu

Posádka provedla standardní kontrolu tepelné ochrany raketoplánu pomocí senzorů OBSS (Orbiter Boom Sensor System). Kvůli zaseklému kabelu u naklápěcího mechanizmu jednotky LDRI (Laser Dynamic Range Imager) byl omezen pohyb některých senzorů a kontrola byla provedena jen částečně. Dále proběhlo několik motorických manévrů pro přibližování k ISS a další přípravy na spojení (instalace sbližovací kamery, vysunutí stykovacího mechanizmu).[5]

3. letový den - Připojení ke stanici ISS

Po závěrečných sbližovacích manévrech se raketoplán připojil k Mezinárodní kosmické stanici ISS v neděli 16. května 2010 v 16:28 SELČ. Staniční manipulátor SSRMS vyzvedl z nákladového prostoru raketoplánu plošinu ICC (Integrated Cargo Carrier) a přenesl ji na mobilní základnu stanice k dočasnému uskladnění.[6]

4. letový den - Výstup EVA-1

První výstup do kosmu (EVA-1) uskutečnili Reisman a Bowen už 17. května 2010 od 13:54 SELČ. Během výstupu postupně nainstalovali záložní parabolickou anténu SGANT (Space to Ground ANTenna) na nosník Z1, namontovali konstrukci EOTP (Enhanced Orbital Replaceable Unit [ORU] Temporary Platform) na manipulátor Dextre a na ICC povolili pár šroubů u nových akumulátorů, určených pro výměnu v nosníku P6. Výstup EVA-1 skončil ve 21:19 SELČ (trval 7 hodin a 25 minut).[7]

5. letový den - Přenesení modulu Rassvet

Ruský modul MRM 1 (Mini Research Module 1) alias Rassvet byl vyzdvižen z nákladového prostoru raketoplánu a po přenesení pomocí SSRMS připojen ke spodnímu uzlu modulu Zarja.[8]

6. letový den - Výstup EVA-2

Druhý výstup do kosmu (EVA-2) byl na programu 19. května 2010. Na začátku výstupu Bowen a Good uvolnili zaseknutý kabel u naklápěcí jednotky na OBSS (takže pro závěrečnou kontrolu povrchu raketoplánu před přistáním už byly všechny senzory opět plně funkční). Hlavní náplní výstupu EVA-2 byla výměna akumulátorů na nosníku P6. Kosmonautům se podařilo vyměnit 4 ze 6 bloků akumulátorů (o jeden více proti plánu). Na konci výstupu ještě kosmonauti úspěšně dotáhli šrouby u antény SGANT (nedodělek z EVA-1), takže po uvolnění aretačních zámků mohla být anténa aktivována. Výstup EVA-2 trval celkem 7 hodin a 9 minut (začal ve 12:38 SELČ a skončil v 19:47 SELČ).[9]

7. letový den - Otevření modulu Rassvet

Ve čtvrtek 20.05.2010 byl modul Rassvet/MRM 1 na ISS poprvé otevřen. Kosmonauti odebrali vzorky vzduchu z modulu a pak jej opět uzavřeli. Vykládání nákladu z modulu Rassvet nastane až po odletu raketoplánu Atlantis od stanice. Na programu 7. letového dne bylo také přenášení nákladu mezi raketoplánem a stanicí. V druhé polovině dne měla posádka pár hodin osobního volna.[10]

8. letový den - Výstup EVA-3

Při výstupu EVA-3 Good a Reisman nejprve nainstalovali jednu záložní hadicovou spojku do amoniakového okruhu termoregulačního systému stanice (mezi nosníky P4 a P5), poté úspěšně dokončili výměnu zbývajících 2 bloků akumulátorů v P6 a přenesli úchytný sokl PDGF (Power and Data Grapple Fixture) z nákladového prostoru raketoplánu do přechodové komory modulu Quest. Rozměrný PDGF bude uvnitř ISS dovybaven a při plánovaném výstupu v červenci 2010 ho Wheelock a Caldwell-Dysonová nainstalují na povrch modulu Zarja. Staniční manipulátor SSRMS tak získá další základnu, na kterou bude moci "překročit" a operovat pak i v ruské části ISS. Před koncem EVA-3 kosmonauti ještě připravili na povrchu stanice skříňky s nářadím, které bude použito při budoucích výstupech do kosmu. Výstup EVA-3 skončil v 19:13 SELČ, takže trval celkem 6 hodin a 46 minut. Staré akumulátory na plošině ICC přenesl manipulátor SSRMS zpět na staniční mobilní základnu.[11]

9. letový den - Uložení ICC do nákladového prostoru raketoplánu

Plošina ICC byla uložena zpět do nákladového prostoru raketoplánu, pokračovalo přenášení nákladu mezi raketoplánem a stanicí a kosmonauti měli i trochu osobního volna.[12]

10. letový den - Odlet raketoplánu od stanice ISS

Bylo dokončeno přenášení nákladu a konala se společná tisková konference posádek na ISS. Pak se posádky rozloučily a byly uzavřely průlezy mezi raketoplánem a kosmickou stanicí. Odpojení raketoplánu od stanice se uskutečnilo ještě téhož dne, tedy v neděli 23. května 2010 v 17.22 SELČ. Po standardním inspekčním obletu stanice raketoplán odletěl do bezpečné vzdálenosti.[13]

11. letový den - Závěrečná kontrola tepelné ochrany raketoplánu

Byla v plném rozsahu provedena závěrečná kontrola povrchu raketoplánu pomocí senzorů OBSS. Vyhodnocení na Zemi potvrdilo, že tepelná ochrana raketoplánu je neporušená a vyhovující pro zajištění přistání.[14]

12. letový den - Přípravy na přistání

Kosmonauti se začali připravovat na návrat na Zemi. Provedli testy systémů raketoplánu, potřebných pro návrat na Zemi, a další nezbytné činnosti před přistáním (úklid kabiny, zaklopení parabolické antény pro pásmo Ku).[15]

13. letový den - Přistání na KSC

Raketoplán Atlantis STS-132 přistál na letišti SLF (Shuttle Landing Facility) na Kennedyho vesmírném středisku hned při první plánované příležitosti ve středu 26. května 2010 ve 14:48:11 SELČ.[16]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Consolidated Launch Manifest [online]. NASA [cit. 2009-05-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-07. (anglicky) 
  2. ↑ a b STS-132 MCC Status Report #01 [online]. NASA, rev. 2010-05-14 [cit. 2010-05-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-17. (anglicky) 
  3. ↑ Atlantis ready for STS-125 countdown - STS-132 crew assigned [online]. NASA [cit. 2009-05-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Spaceflight Now. Atlantis astronauts climb aboard for countdown test [online]. Spaceflight Now, rev. 2010-04-24 [cit. 2010-05-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ STS-132 MCC Status Report #03 [online]. NASA, rev. 2010-05-15 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-19. (anglicky) 
  6. ↑ STS-132 MCC Status Report #05 [online]. NASA, rev. 2010-05-16 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-20. (anglicky) 
  7. ↑ STS-132 MCC Status Report #07 [online]. NASA, rev. 2010-05-17 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-21. (anglicky) 
  8. ↑ STS-132 MCC Status Report #09 [online]. NASA, rev. 2010-05-18 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-08. (anglicky) 
  9. ↑ STS-132 MCC Status Report #11 [online]. NASA, rev. 2010-05-19 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-23. (anglicky) 
  10. ↑ STS-132 MCC Status Report #13 [online]. NASA, rev. 2010-05-20 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-07. (anglicky) 
  11. ↑ STS-132 MCC Status Report #15 [online]. NASA, rev. 2010-05-21 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-25. (anglicky) 
  12. ↑ STS-132 MCC Status Report #17 [online]. NASA, rev. 2010-05-22 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-24. (anglicky) 
  13. ↑ STS-132 MCC Status Report #19 [online]. NASA, rev. 2010-05-23 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-26. (anglicky) 
  14. ↑ STS-132 MCC Status Report #21 [online]. NASA, rev. 2010-05-24 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-27. (anglicky) 
  15. ↑ STS-132 MCC Status Report #23 [online]. NASA, rev. 2010-05-25 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-29. (anglicky) 
  16. ↑ STS-132 MCC Status Report #25 [online]. NASA, rev. 2010-05-26 [cit. 2010-05-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-30. (anglicky) 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu STS-132 na Wikimedia Commons
  • (anglicky) Informace NASA o letech raketoplánů
  • (anglicky) Stránky NASA o misi STS-132
  • (anglicky) Stránka Spaceflight Now o misi STS-132
  • (česky) Stránka o STS-132 na MEK
  • (česky) Stránka o STS-132 na SPACE-40
Raketoplán Atlantis (OV-104)
STS-51-J • STS-61-B • STS-27 • STS-30 • STS-34 • STS-36 • STS-38 • STS-37 • STS-43 • STS-44 • STS-45 • STS-46 • STS-66 • STS-71 • STS-74 • STS-76 • STS-79 • STS-81 • STS-84 • STS-86 • STS-101 • STS-106 • STS-98 • STS-104 • STS-110 • STS-112 • STS-115 • STS-117 • STS-122 • STS-125 • STS-129 • STS-132 • STS-135
Stav: Vyřazen v roce 2011. Vystaven v Kennedyho vesmírném středisku.
Pilotované lety na Mezinárodní vesmírnou stanici
Minulé
1998 (STS-88) • 1999 (STS-96) • 2000 (STS-101 • 106 • 92 • Sojuz TM-31 • STS-97) • 2001 (STS-98 • 102 • 100 • Sojuz TM-32 • STS-104 • 105 • Sojuz TM-33 • STS-108) • 2002 (STS-110 • Sojuz TM-34 • STS-111 • 112 • Sojuz TMA-1 • STS-113) • 2003 (Sojuz TMA-2 • TMA-3) • 2004 (Sojuz TMA-4 • TMA-5) • 2005 (Sojuz TMA-6 • STS-114 • Sojuz TMA-7) • 2006 (Sojuz TMA-8 • STS-121 • 115 • Sojuz TMA-9 • STS-116) • 2007 (Sojuz TMA-10 • STS-117 • 118 • Sojuz TMA-11 • STS-120) • 2008 (STS-122 • 123 • Sojuz TMA-12 • STS-124 • Sojuz TMA-13 • STS-126) • 2009 (STS-119 • Sojuz TMA-14 • TMA-15 • STS-127 • 128 • Sojuz TMA-16 • STS-129 • Sojuz TMA-17) • 2010 (STS-130 • Sojuz TMA-18 • STS-131 • 132 • Sojuz TMA-19 • TMA-01M • TMA-20) • 2011 (STS-133 • Sojuz TMA-21 • STS-134 • Sojuz TMA-02M • STS-135 • Sojuz TMA-22 • TMA-03M) • 2012 (Sojuz TMA-04M • TMA-05M • TMA-06M • TMA-07M) • 2013 (Sojuz TMA-08M • TMA-09M • TMA-10M • TMA-11M) • 2014 (Sojuz TMA-12M • TMA-13M • TMA-14M • TMA-15M) • 2015 (Sojuz TMA-16M • TMA-17M • TMA-18M • TMA-19M) • 2016 (Sojuz TMA-20M • MS-01 • MS-02 • MS-03) • 2017 (Sojuz MS-04 • MS-05 • MS-06 • MS-07) • 2018 (Sojuz MS-08 • MS-09 • MS-10† • MS-11) • 2019 (Sojuz MS-12 • MS-13 • MS-14 • MS-15) • 2020 (Sojuz MS-16 • SpaceX DM-2 • Sojuz MS-17 • SpaceX Crew-1) • 2021 (Sojuz MS-18 • SpaceX Crew-2 • Sojuz MS-19 • SpaceX Crew-3 • Sojuz MS-20) • 2022 (Sojuz MS-21 • Axiom Mission 1 • SpaceX Crew-4 • Sojuz MS-22 • SpaceX Crew-5) • 2023 (Sojuz MS-23 • SpaceX Crew-6 • Axiom Mission 2 • SpaceX Crew-7 • Sojuz MS-24) • 2024 (Axiom Mission 3)
 International Space Station Patch
Současné
Plánované
Boeing Crew Flight Test • SpaceX Crew-9 • Sojuz MS-26 • Sojuz MS-27
Symbolem † je označena neúspěšná mise.