Triglavský národní park

Triglavský národní park Triglavski narodni park
IUCN kategorie II (Národní park)
Triglav
Základní informace
Vyhlášení	7. července 1961[1]
Rozloha	839,81 km2[2]
Správa	Javni zavod Triglavski narodni park, Bled
Poloha
Stát	Slovinsko Slovinsko
Občiny	Bled, Bohinj, Bovec, Gorje, Jesenice, Kobarid, Kranjska Gora, Tolmin[2]
Souřadnice	46°22′59,16″ s. š., 13°50′58,92″ v. d.
Geodata (OSM)	OSM, WMF
TNP
Další informace
Web	www.tnp.si
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

Triglavský národní park (slovinsky Triglavski narodni park; TNP) je jediný národní park ve Slovinsku, nachází se na severozápadě republiky v obvodu osmi občin. Jeho počátky sahají do roku 1924,^[2] jako takový byl ustaven v létě 1961.^[1]

Hydrologie

Triglavským národním parkem prochází rozvodí mezi Jaderským mořem, do kterého odvádí vodu řeka Soča a Černým mořem, k jehož úmoří patří řeka Sáva.

Na území parku se nachází ledovcovo-tektonické Bohinjské jezero a mnoho horských ledovcových jezer (Črno jezero, Dvojno jezero, Jezero na Planini pri Jezeru, Krnsko jezero).

Historie a současnost

Již z období let 1906 až 1908 pochází první návrh prof. Albina Belara na park, nicméně tento nebyl realizován. V roce 1924 vznikl v údolí triglavských jezer Alpský ochranný park (Alpski varstveni park).^[2] Dne 26. června 1961 přijala Lidová skupščina Lidové republiky Slovinsko (LS LRS) usnesení o vyhlášení Doliny sedmi jezer za národní park, a to pod názvem Triglavský národní park. Usnesení bylo publikováno ve slovinském promulgačním listu 29. června 1961 a účinnosti nabylo osmého dne od vyhlášení, tj. 7. července 1961.^[1] Součástí usnesení LS LRS bylo i vymezení národního parku.^[1] Současnou podobu parku zahrnující většinu východních Julských Alp vymezil zákon z roku 1981,^[3] všechny dílčí předpisy týkající se TNP byly v roce 2010 zrušeny přijetím nového zákona o Triglavském národním parku.^[4]

Od roku 2003 jsou Julské Alpy a TNP součástí světové sítě biosférických rezervací.^[5]

Příroda

Na území TNP převládá vysokohorský kras, flora je alpská, nicméně je v jihozápadní části parku zjevný i vliv jadranského a středomořského ovzduší.^[3] Nejvyšším bodem parku je vrchol Triglav (2 864 m n. m.), jenž dal parku jméno a nachází se v jeho pomyslném středu, nejnižším místem je pak Tolminka (180 m n. m.).^[2] V parku se nejčastěji vyskytují jeleni, srnci, kamzíci, kozorozi, medvědi a vlci.^[3]

Správa parku

TNP spadá pod slovinské ministerstvo zemědělství a životního prostředí. Sídlo správy parku je v Bledu.^[2] Celkový počet zaměstnanců TNP je 64, z čehož se o dohled nad územím stará dvacet strážců a na zvěř a regulaci lovu dohlíží čtrnáct zaměstnanců.^[3] TNP je rozdělen do tří oblastí (I. ochranná oblast: 314,87 km²; II. ochranná oblast: 324,12 km²; III. ochranná oblast: 200,82 km²).^[2] Jen ve druhé a třetí ochranné oblasti je povolena těžba dřeva a lov zvěře; v první ochranné oblasti je lov možný pouze ve zvláštních případech.^[3]

Odkazy

Reference

Související články

• Triglav
• Bohinjské jezero

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Triglavský národní park na Wikimedia Commons
• (slovinsky) (anglicky) (německy) Triglavski narodni park

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.