Uzávěr množiny

Uzávěr množiny (anglicky closure) je nejmenší uzavřená množina topologického prostoru, která danou množinu obsahuje. Uzávěr M {\displaystyle M} značíme většinou M ¯ {\displaystyle {\overline {M}}} , popř. c l M {\displaystyle \mathrm {cl} \,M} .

Neformální úvod

Pojem uzavřená množina lze názorně definovat na reálných číslech nebo v Euklidovském prostoru, abstraktněji v metrických prostorech a ještě obecněji v topologickém prostoru.

Níže uvedená definice a vlastnosti platí pro každou z právě vyjmenovaných situací.

Definice

Průnik všech uzavřených množin topologického prostoru X {\displaystyle X} , které obsahují M {\displaystyle M} jako svou podmnožinu, nazveme uzávěr množiny M {\displaystyle M} , značíme M ¯ {\displaystyle {\overline {M}}} .

M ¯ = { U X : U {\displaystyle {\overline {M}}=\bigcap \{U\subseteq X:U} je uzavřená M U } {\displaystyle \land M\subseteq U\}}

Ekvivalentně lze definovat uzávěr množiny M {\displaystyle M} jako množinu M ¯ {\displaystyle {\overline {M}}} všech bodů topologického prostoru, jejichž libovolné okolí U {\displaystyle U} má neprázdný průnik s M {\displaystyle M} .

M ¯ = { x X : U ( x ) U ( x ) M } {\displaystyle {\overline {M}}=\{x\in X:\forall U(x)\quad U(x)\cap M\neq \emptyset \}}

Vnitřní a vnější body

Uzávěr množiny A M {\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {M} } metrického prostoru ( M , ρ ) {\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )} lze také vyjádřit s pomocí rozdílu množin jako M i n t ( M A ) {\displaystyle \mathbf {M} \backslash \mathrm {int} (\mathbf {M} \backslash \mathrm {A} )} , kde i n t X {\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {X} } označuje vnitřek množiny X {\displaystyle \mathbf {X} } .

Vnitřek množiny tvoří množina všech vnitřních bodů. Bod a X {\displaystyle a\in \mathbf {X} } označíme jako vnitřní bod množiny X M {\displaystyle \mathbf {X} \subseteq \mathbf {M} } , pokud existuje takové r > 0 {\displaystyle r>0} , že pro množinu B ( a , r ) = { x M : ρ ( a , x ) < r } {\displaystyle \mathbf {B} (a,r)=\{x\in \mathbf {M} :\rho (a,x)<r\}} platí B ( a , r ) X {\displaystyle \mathbf {B} (a,r)\subset \mathbf {X} } .

Pokud platí X = i n t X {\displaystyle \mathbf {X} =\mathrm {int} \mathbf {X} } , pak se množina X {\displaystyle \mathbf {X} } nazývá otevřená (v metrice ρ {\displaystyle \rho } ).

Pro množiny A M , B M {\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {M} ,\mathbf {B} \subset \mathbf {M} } metrického prostoru ( M , ρ ) {\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )} platí vztahy

  • i n t A A {\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} \subset \mathbf {A} }
  • i n t i n t A = i n t A {\displaystyle \mathrm {int} \,\mathrm {int} \mathbf {A} =\mathrm {int} \mathbf {A} }
  • i n t ( A B ) = A B {\displaystyle \mathrm {int} (\mathbf {A} \cap \mathbf {B} )=\mathbf {A} \cap \mathbf {B} }
  • i n t ( A B ) A B {\displaystyle \mathrm {int} (\mathbf {A} \cup \mathbf {B} )\subset \mathbf {A} \cup \mathbf {B} }
  • pokud A B {\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {B} } , pak platí také i n t A i n t B {\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} \subset \mathrm {int} \mathbf {B} }
  • každá otevřená podmnožina množiny A {\displaystyle \mathbf {A} } je podmnožinou i n t A {\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} }
  • množinu i n t A {\displaystyle \mathrm {int} \mathbf {A} } získáme jako sjednocení všech otevřených podmnožin množiny A {\displaystyle \mathbf {A} } .


Je-li A M {\displaystyle \mathbf {A} \subset \mathbf {M} } částí metrického prostoru ( M , ρ ) {\displaystyle (\mathbf {M} ,\rho )} , pak vnitřek množiny M A {\displaystyle \mathbf {M} \backslash \mathbf {A} } nazveme vnějškem množiny A {\displaystyle \mathbf {A} } . Body nacházející se ve vnějšku A {\displaystyle \mathbf {A} } nazýváme vnějšími body množiny A {\displaystyle \mathbf {A} } .

Pokud existuje takové okolí U {\displaystyle \mathbf {U} } bodu a A {\displaystyle a\in \mathbf {A} } , že U A = { a } {\displaystyle \mathbf {U} \cap \mathbf {A} =\{a\}} , pak bod a nazýváme izolovaným bodem.

Jestliže každé okolí bodu x M {\displaystyle x\in \mathbf {M} } obsahuje prvek množiny A M {\displaystyle \mathbf {A} \subseteq \mathbf {M} } různý od x, pak bod x se nazývá hromadným bodem množiny A {\displaystyle \mathbf {A} } .

Bod uzávěru je hromadným bodem množiny A {\displaystyle \mathbf {A} } (pokud se nejedná o izolovaný bod).

Vlastnosti uzávěru

  • Z toho, že průnik libovolného počtu uzavřených množin je uzavřená množina, je i uzávěr množiny uzavřená množina. Naopak platí, že množina je uzavřená pravě tehdy, když je rovna svému uzávěru, tzn. M ¯ = M {\displaystyle {\overline {\mathbf {M} }}=\mathbf {M} } .
  • Uzávěr celého X {\displaystyle X} je X {\displaystyle X} , tzn. X ¯ = X {\displaystyle {\overline {X}}=X} .
  • Pro A X , B X {\displaystyle \mathbf {A} \subseteq \mathbf {X} ,\mathbf {B} \subseteq \mathbf {X} } platí
    • A A ¯ {\displaystyle \mathbf {A} \subseteq {\overline {\mathbf {A} }}}
    • A ¯ ¯ = A ¯ {\displaystyle {\overline {\overline {\mathbf {A} }}}={\overline {\mathbf {A} }}}
    • ( A B ) ¯ A ¯ B ¯ {\displaystyle {\overline {(\mathbf {A} \cap \mathbf {B} )}}\subseteq {\overline {\mathbf {A} }}\cap {\overline {\mathbf {B} }}} (Ale pozor: obrácená inkluze obecně neplatí! Zvažme například situaci X = R , A = [ 0 , 1 ) {\displaystyle X=\mathbb {R} ,\,\mathbf {A} =[0,1)} a B = [ 1 , 2 ] {\displaystyle \mathbf {B} =[1,2]} .)
    • ( A B ) ¯ = A ¯ B ¯ {\displaystyle {\overline {(\mathbf {A} \cup \mathbf {B} )}}={\overline {\mathbf {A} }}\cup {\overline {\mathbf {B} }}}
    • pokud A B {\displaystyle \mathbf {A} \subseteq \mathbf {B} } , pak A ¯ B ¯ {\displaystyle {\overline {\mathbf {A} }}\subseteq {\overline {\mathbf {B} }}}
    • je-li A {\displaystyle \mathbf {A} } je podmnožinou uzavřené množiny B {\displaystyle \mathbf {B} } , pak A ¯ B {\displaystyle {\overline {\mathbf {A} }}\subseteq \mathbf {B} }

Související články