Štefan Kočvara

Štefan Kočvara
Pověřenec vnitra
Ve funkci:
7. února 1945 – 21. února 1945
NástupceGustáv Husák
Poslanec Prozatímního NS
Ve funkci:
1945 – 1946
Poslanec Ústavodárného NS
Ve funkci:
1946 – 1948
Místopředseda vlády ČSR
Ve funkci:
1947 – 1948
Stranická příslušnost
Členstvíagrární strana
Demokratická str.

Narození25. prosince 1896
Myjava
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí17. října 1973 (ve věku 76 let)
Washington, D.C.
USAUSA USA
Alma materUniverzita Karlova
Profeseadvokát a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Kočvarova vila čp. 858, Praha 6 - Střešovice, Střešovická ulice 64

Štefan Kočvara (25. prosince 1896[1][2][3] Myjava[2][3]17. října 1973[1][3] Washington, D.C.[3]) byl slovenský a československý politik, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění a generální tajemník Demokratické strany. Po únorovém převratu v roce 1948 exilový politik.

Biografie

V roce 1916 dokončil evangelické lyceum v Prešpurku. Začal pak studovat práva na Univerzitě Karlově v Praze. V meziválečném období byl členem Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu (agrární strany) a byl aktivní v slovenském družstevnictví.[2] V letech 1924–1942 působil jako advokát a notář.[4]

V únoru 1945 zasedal po několik týdnů na postu pověřence vnitra v 3. Sboru pověřenců na osvobozeném území Slovenska. Funkci zastával společně s komunistou Jánem Púllem.[5]

V letech 19451946 byl za Demokratickou stranu poslancem Prozatímního Národního shromáždění. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal poslancem Ústavodárného Národního shromáždění, kde formálně setrval do voleb do Národního shromáždění roku 1948.[6][7]

V roce 1947 se podílel na přípravných pracích na nové ústavě Československa. Oficiálně předložil v dubnu 1947 subkomisi ústavního výboru návrh česko-slovenského státoprávního uspořádání vypracovaný Demokratickou stranou. Počítal se symetrickou federací (české i slovenské národní orgány) a s celostátním parlamentem, který by měl taxativně vymezené pravomoci.[8] Zastával i vládní funkci, v letech 19471948 byl náměstkem předsedy vlády (místopředsedou vlády) v první vládě Klementa Gottwalda. V únoru 1948 podal demisi v rámci pokusu demokratických stran o vyvinutí tlaku na KSČ. Po vítězství komunistů v tomto mocenském střetu už se do funkce nevrátil.[9]

Po únorovém převratu v roce 1948 byla Demokratická strana proměněna na Stranu slovenské obrody jako satelitní formaci závislou na KSČ. Kočvara patřil mezi skupinu funkcionářů Demokratické strany, kteří odešli do emigrace. Z republiky odešel 1. května 1948, nejprve do Londýna a v roce 1949 přesídlil do Washingtonu.[2]

V exilu pak organizoval Demokratickou stranu. Zasedal ve výboru Rady svobodného Československa. V roce 1951 během rozkolu v československém exilu přešel dočasně do Národního výboru svobodného Československa.[10]

Odkazy

Reference

  1. a b Štefan Kočvara [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  2. a b c d Naše snahy: časopis Stálej konferencie slovenských demokratickych exulantov, Svazek 9 [online]. Konferencia, 1973 [cit. 2015-01-28]. S. 66. Dostupné online. (slovensky) 
  3. a b c d Kočvara Štefan [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  4. Česko-slovenská historická ročenka [online]. Vydavatelství Masarykovy univerzity, 2004 [cit. 2015-01-28]. S. 351. Dostupné online. 
  5. kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 623. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-12-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-04. 
  8. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 308. 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1198. 
  10. kol. aut.: Politické strany, 1938-2004. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-179-8. S. 1346–1347. 

Externí odkazy

  • Štefan Kočvara v parlamentu
První vláda Klementa Gottwalda
Předseda vlády
Klement Gottwald (jmenován 2. července 1946, KSČ)
Členové v den jmenování vlády
2. července 1946
Zdeněk Nejedlý (ochrana práce a sociální péče, KSČ) • Jaromír Dolanský (finance, KSČ) • Václav Kopecký (informace, KSČ) • Antonín Zmrhal (vnitřního obchodu – demise 3. prosince 1947, KSČ) • Václav Nosek (vnitro, KSČ) • Jan Masaryk (zahraničí, nestraník) • Ludvík Svoboda (obrana, nestraník) • Jan Šrámek (Náměstek předsedy vlády, ČSL) • František Hála (pošty, ČSL) • Adolf Procházka (zdravotnictví, ČSL) • Alois Vošahlík (technika, bez portfeje – zemřel 8. srpna 1946, ČSL) • Ján Ursíny (náměstek předsedy vlády – odvolán 25. listopadu 1947, Demokratická strana) • Ivan Pietor (doprava, Demokratická strana) • Ján Lichner (Státní tajemník v ministerstvu zahraničního obchodu, Demokratická strana) • Mikuláš Franek (sjednocení zákonů, Demokratická strana) • Petr Zenkl (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Hubert Ripka (zahraniční obchod, ČSNS) • Jaroslav Stránský (školství a osvěta, ČSNS) • Prokop Drtina (náměstek předsedy vlády, ČSNS) • Zdeněk Fierlinger (náměstek předsedy vlády – zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Bohumil Laušman (průmyslu - zproštěn 25. listopadu 1947, ČSD) • Václav Majer (výživy, ČSD) • Viliam Široký (náměstek předsedy vlády, KSS) • Július Ďuriš (zemědělství, KSS) • Vladimír Clementis (státní tajemník v ministerstvu zahraničních věcí, KSS)
Členové jmenovaní později
28. srpna 1946
Jan Kopecký (technika, ČSL)
3. prosince 1947
Alexej Čepička (vnitřní obchod, KSČ)
25. listopadu 1947
Štefan Kočvara (náměstek předsedy vlády, Demokratická strana)
František Tymeš (náměstek předsedy vlády, ČSD)
Ludmila Jankovcová (průmyslu, ČSD)
Kurzívou jsou označeni ministři, kteří podali demisi k 25. únoru 1948.