Oskar II.

Oskar II.
král švédský a norský
Portrét
Oskar II. fotografie cca 1875
Doba vlády1872–1907 (Švédsko)
1872–1905 (Norsko)
Korunovace12. květen 1873, Švédsko
18. červenec 1873, Norsko
Narození21. ledna 1829
Stockholm, Švédsko
Úmrtí8. prosince 1907 (ve věku 78 let)
Stockholm, Švédsko
PohřbenRiddarholmskyrkan
19. prosince 1907
PředchůdceKarel XV.
NástupceGustav V. a Hakon VII.
ManželkaŽofie Nassavská
PotomciGustav V.
Oskar
Karel
Evžen Napoleon
RodBernadotte
OtecOskar I.
MatkaJoséphine de Beauharnais jr.
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oskar II. (21. ledna 18298. prosince 1907) byl švédský král od roku 1872 a norský král v letech 18721905. Byl mladším synem Oskara I., stoupenec sblížení s Německem. Za jeho vlády došlo k rozpadu švédsko-norské personální unie. Byl také posledním švédským králem, který se nechal korunovat.

Švédský princ

Portrét z let 1905––1907

Narodil se ve Stockholmu jako princ Oscar Fredrik z Östergötlandu. Byl třetím synem krále Oskara I. a jeho manželky Josephiny von Leuchtenberg. V jedenácti letech vstoupil do námořnictva a roku 1845 se stal podporučíkem. Později studoval na univerzitě v Uppsale, kde se vyznačoval nadáním pro matematiku.

Od roku 1859 byl korunním princem, protože jeho starší bratr Karel XV. neměl mužské potomky a prostřední bratr Gustaf zemřel roku 1852.

Vláda

Dne 18. září 1872 nastoupil po bratrovi Karlovi na švédský a norský trůn. Za jeho života proběhlo pokojné zrušení personální unie mezi Norskem a Švédskem. Dne 7. července 1905 zbavil norský parlament Oskara trůnu a on sám abdikoval 26. října téhož roku. Rovněž odmítl návrh, aby se některý z jeho synů stal norským králem. Na norský trůn poté usedl jeho prasynovec Karel Dánský, který vládl pod jménem Hakon VII.

Králem Švédska zůstal až do své smrti 8. prosince 1907, současný švédský král Karel XVI. Gustav je jeho prapravnukem. Mezi jeho potomky patří norský král Harald V., belgický král Filip i lucemburský velkovévoda Jindřich I.

V zemích, jimž vládl, se velmi zasazoval o rozvoj vzdělání. Zajímal se o kulturu, zejména literaturu a divadlo. Sám byl literárně činný – napsal mimo jiné své vlastní memoáry, divadelní hru Hrad Cronberg a jeho sbírka básní, kterou zveřejnil anonymně, vyhrála roku 1858 cenu Švédské akademie. Roku 1881 založil ve své letní rezidenci poblíž dnešního Oslo první open-air muzeum na světě.

Byl velkým příznivcem průzkumu Arktidy a spolusponzoroval mnoho polárních výprav.

Rodina

Dne 6. června 1857 se oženil ve Wiesbaden-Biebrichu se Žofií Nasavskou (1836–1913), nejmladší dcerou Viléma, vévody z Nassau, a jeho druhé manželky Pauliny z Württemberku. Skutečnost, že Karel XV. neměl mužského dědice, znamenala, že Oskar a Žofie, potažmo jejich potomci, se stali nejbližšími osobami v následnictví švédského trůnu.

  1. Gustav (16. června 1858 – 29. října 1950), švédský král od roku 1907 až do své smrti, ⚭ 1881 Viktorie Bádenská (7. srpna 1862 – 4. dubna 1930)
  2. Oskar (15. listopadu 1859 – 4. října 1953), vévoda z Gotlandu do roku 1888, poté hrabě z Wisborgu, ⚭ 1888 Ebba Bernadottová (24. října 1858 – 16. října 1946)
  3. Karel (27. února 1861 – 24. října 1951), vévoda z Västergötlandu, ⚭ 1897 Ingeborg Dánská (2. srpna 1878 – 11. března 1958)
  4. Evžen (1. srpna 1865 – 17. srpna 1947), vévoda z Närke, neoženil se a neměl potomky

Vývod z předků

Předkové
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jean Henri Bernadotte
 
 
 
 
 
 
 
Karel XIV.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Jeanne de Saint Vincent
 
 
 
 
 
 
 
Oskar I.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Francois Clary
 
 
 
 
 
 
 
Désirée Clary
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Françoise Rose Somis
 
 
 
 
 
 
 
Oskar II.
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Alexandre de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
 
Evžen de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais
 
 
 
 
 
 
 
Joséphine de Beauharnais mladší
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Maxmilián I. Josef Bavorský
 
 
 
 
 
 
 
Augusta Bavorská
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
Augusta Vilemína Marie Hesensko-Darmstadtská
 
 
 
 
 
 

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Předchůdce:
Karel XV.
Znak z doby nástupu Švédský král
18721907
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Gustav V.
Předchůdce:
Karel IV.
Znak z doby nástupu Norský král
18721905
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Hakon VII.
Panovníci Švédska
Ynglingové
cca 970 – cca 1060
Stenkilové
cca cca 1060 – cca 1130
1160–1161
Sverkerové a Erikovci
cca 1130 – 1250
Bjälbové
1250–1364
Meklenburkové
1364–1389
Kalmarská unie
regenti kurzívou
1389–1523
Vasovci
1523–1654
Falc-Zweibrückenové (Wittelsbachové)
Hesenští
1654–1751
Holstein-Gottorpští (Oldenburkové)
1751–1818
Bernadotte
od roku 1818
Švédští princové
Generace začínají od potomků Gustava I. z dynastie Vasa, pokračují přes Falcko-Zweibrückenskou dynastii, Holštýnsko-Gottorpskou a Bernadotte
1. generace

Erik XIV.Jan III. • Magnus • Karel • Sten • Karel IX.

Znak Švédska
Znak Švédska
2. generace
Zikmund III. Vasa • Gustav • Henrik • Arnold • Ludvík • Gustav • Jan • Gustav II. Adolf • Karel Filip
3. generace
Vladislav IV. Vasa# • Kryštof Vasa# • Jan Kazimír# • Jan Kazimír II. Vasa# • Jan Albert Vasa# • Karel Ferdinand Vasa# • Alexandr Karel Vasa#
4. generace
Zikmund Kazimír# • Jan Zikmund# • Karel XI.
5. generace
Karel XII. • Gustav • Ulrich • Fridrich • Karel Gustav • Frederik I.~
6. generace
7. generace
8. generace
Gustav IV. AdolfKarel Gustav • Karel Adolf • Karel August* • Karel XIV.*, **
9. generace
Gustav Gustavsson Vasa • Karel Gustav • Oskar I.**
10. generace
Ludvík Vasa • Karel XV.** • Gustav** • Oskar II.** • August**
11. generace
Karel Oskar** • Gustav V.** • Oskar Bernadotte** ^ • Karel** • Evžen**
12. generace
13. generace
Gustav AdolfSigvard Bernadotte^ • BertilKarel Jan^ • Lennart Bernadotte^
14. generace
15. generace
16. generace
* princ adopcí nebo volbou, ** také norský princ, *** ztratil titul kvůli nerovnému sňatku, # také princ polský a litevský, ~ princ švédský rodem i sňatkem, *** švédský princ pouze sňatkem
Vévodové a vévodkyně z Östergötlandu
1 Marie Alžběta byla chotí prince Jana
2 princ Oskar nastoupil v roce 1872, po smrti svého bratra, na trůn jako Oskar II. a jeho tituly tak připadly koruně
3 Žofie Nasavská byla chotí prince Oskara
Autoritní data Editovat na Wikidatech